Před 30 lety Češi brali 6 tisíc korun, dnes jsou mzdy 6× vyšší
Máme stále vyšší mzdy a navzdory inflaci si toho za vydělané peníze můžeme také více koupit. Připravili jsme pro vás několik důležitých milníků,
které jsme mohli během uplynulých tří dekád samostatné České republiky zaznamenat na svých výplatních páskách i v nákupních košících.
Jak číst informace o výši mezd:
– nominální mzda vyjadřuje peněžitou odměnu, uvádí se průměrná hrubá měsíční mzda (dále jen průměrná mzda),
– reálná mzda zohledňuje inflaci a říká, co lze za tyto peníze koupit.
Po roce 1993: Mzdy rekordně rostly
Meziroční růst mezd se v prvních letech po rozdělení Československa blížil 20 %.
Na tomto trendu se podepsal kromě jiných vlivů také rozmach soukromého podnikání i proběhlá liberalizace.
1995 a 1996: Zlatá léta
Platy dále rostly v souvislosti s pokračujícím hospodářským rozmachem.
Když dnes hodnotíme posledních 30 let, byla toto doba, kdy si lidé za své výdělky mohli dopřát v přepočtu nejvíc.
1997: Konec strmého růstu mezd
V letech 1993–1997 naskakovala průměrná mzda každoročně zhruba o pětinu.
Potom došlo ke zlomu, mj. kvůli nepříznivé ekonomické situaci po tzv. vládních „balíčcích“.
Později už vývoj průměrné mzdy nikdy neprobíhal tak rychlým tempem.
2000: Do nového milénia se 13 tisícovkami
Po sešupu v letech 1997 a 1998, kdy došlo k propadu reálných mezd, se situace na přelomu tisíciletí postupně stabilizovala.
Snížit inflaci a obnovit ekonomický růst se podařilo až v roce 1999, pomohl také rozmach vývozu do EU a příliv zahraničních investic.
Do nového milénia vstupují čeští zaměstnanci s průměrnou mzdou přesahující 13 000 korun.
2013: Oslabená kupní síla
Snížení reálných mezd zaznamenalo Česko v letech 1998, 2000, 2012 a 2013.
V roce 2013 se jednalo do té doby o nejhlubší meziroční pokles, který činil 1,5 %.
Na situaci se podepsala celosvětová recese i stagnující české ekonomika.
Kupní síla obyvatel klesala, ceny potravin rostly a výsledkem byla nízká poptávka.
2017: Poprvé průměrný plat přes 30 000 Kč
Od roku 2014 se ekonomika postupně vracela do správných kolejí, rostla zaměstnanost i mzdy.
Ve 4. čtvrtletí 2017 dosáhla průměrná mzda 31 646 Kč a překročila poprvé hranici 30 000 Kč.
Kvůli předchozím poklesům reálných mezd se ale lidé v kupní síle vrátili na úroveň před finanční krizí až v letech 2015–2016.
2022: Dopady krize
Na situaci minulého roku se podepsalo více faktorů, zejména rychle rostoucí ceny energií a válka na Ukrajině.
Průměrná mzda za loňský rok dosáhla 40 353 Kč měsíčně, přičemž historicky poprvé překračuje hranici 40 000 Kč v celoročním souhrnu.
Přestože meziročně stoupla o 6,5 %, kvůli vysoké inflaci zbývá lidem méně peněz než o rok dříve.
„V roce 2023 budou reálné příjmy lidí (přes poměrně vysoké tempo růstu mezd) přinejlepším stagnovat.
Postupné mírné zvyšování reálných příjmů, a tím i zlepšení hospodaření zaměstnanců, můžeme očekávat až v letech 2024–2025.“
V důsledku vzrůstu spotřebitelských cen se reálná mzda snížila o 7,5 %.
Tryskové zdražování tak připravilo Čechy o 75 korun z každé vydělané tisícovky oproti předchozímu roku.
Mzdy jsou 6× vyšší než dřív, koupíme si za ně 2,5× více věcí než v roce 1993
Během třiceti let od rozdělení Československa jsme si polepšili, průměrná mzda rostla ročně zhruba 3% tempem.
Průměrná mzda je více než 6× vyšší než kdysi.
Došlo ke zvýšení životní úrovně, i když bereme v potaz růst spotřebitelských cen.
Reálná mzda je dnes totiž 2,5× vyšší, než tomu bylo před třiceti lety.
Zdroje dat: magazin.lmc.eu, Český statistický úřad, Hospodářská komora ČR