Základní obecné informace k pracovněprávním aspektům mimořádných opatření vlády proti šíření viru COVID-19

Zaměstnanec v povinné karanténě nařízené státem

• Zaměstnanec, který se vrátil ze státu, ve kterém je vysoké riziko přenosu nákazy, je povinen kontaktovat svého ošetřujícího lékaře. Lékař je povinen u něj rozhodnout o 14denní karanténě a zaměstnanec je povinen tuto skutečnost oznámit zaměstnavateli.
• Výjimku mají řidiči nákladních vozidel, řidiči autobusů, posádky dopravních letadel, strojvedoucí, vlakové čety a vozmistři, lodní kapitáni a členové posádek plavidel a posádek vozů správce komunikace.
• Karanténa se považuje za důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit zaměstnancovu nepřítomnost v práci. Zaměstnanci náleží: náhrada mzdy/platu od zaměstnavatele za období prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény. Náhrada mzdy/platu přísluší ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. Trvá-li nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní, přísluší zaměstnanci za jednotlivé kalendářní dny dávka nemocenského pojištění – nemocenské vyplácená okresní správou sociálního zabezpečení.
• Opatření stanovená při karanténě musí být zaměstnancem striktně dodržena a výkon práce formou ,,homeworkingu“ přichází v úvahu, jen souhlasí-li s tím obě strany pracovního poměru.
• Zaměstnavatel nemůže nařídit zaměstnanci čerpání dovolené na dobu karantény, ledaže o to zaměstnanec požádá. Pokud zaměstnanec začal čerpat dovolenou před tím, než mu byla nařízena karanténa, nařízením karantény se dovolená nepřerušuje.

Zaměstnavatel v důsledku šíření viru COVID-19 nemá pro zaměstnance práci dle pracovní smlouvy

• Nemůže-li zaměstnavatel přidělit zaměstnanci práci odpovídající druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě, avšak má možnost přidělit zaměstnanci jiný druh práce, lze v takovém případě sjednat převedení na jinou práci. Jednostranné převedení na jinou práci ze strany zaměstnavatele není přípustné.
• Došlo-li u zaměstnavatele v důsledku mimořádných opatření vlády k dočasnému omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jeho zboží nebo službách, připadá u zaměstnavatelů v podnikatelské sféře v úvahu aplikace překážky v práci podle § 209 ZP, tj. částečná nezaměstnanost. Částečná nezaměstnanost se uplatní pouze na základě dohody s odborovou organizací. Jestliže u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem. Dohoda s odborovou organizací, případně vnitřní předpis, má upravit výši náhrady mzdy, která bude zaměstnancům v době částečné nezaměstnanosti poskytována. Náhrada mzdy musí činit nejméně 60 % průměrného výdělku.
• Nedojde-li k uplatnění žádné z výše popsaných překážek v práci, bude nepřidělování práce zaměstnanců v důsledku plnění mimořádných opatření vlády muset být považováno za jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele, při níž zaměstnanci podle § 208 zákoníku práce přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.

Ošetřování člena rodiny

• Zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou nebo péči o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu.
• O výplatu ošetřovného je třeba požádat na ČSSZ. Výše ošetřovného činí za kalendářní den 60 % denního vyměřovacího základu.
• Vláda schválila, že podpůrčí doba bude po celou dobu trvání pandemie, resp. po celou dobu, co zůstanou uzavřené školy. Podporu OSVČ, kteří jsou s dětmi doma rovněž, ale nárok na ošetřovné se na ně nevztahuje, chce vláda řešit jinak.

Ochranné prostředky

• Zaměstnavatel je v zákonem stanovených případech povinen zaměstnancům poskytnout osobní ochranné pracovní prostředky, mycí a dezinfekční prostředky. Zákonná úprava primárně směřuje na práce s rizikovým materiálem, či na práce, kde dochází k nadměrnému špinění oblečení atd. Pro situace obdobné koronavirové epidemii žádná zvláštní pravidla v tomto směru stanovena nejsou – poskytnutí konkrétních osobních ochranných prostředků a ani jiných prostředků předepsáno není.
• Vyjít lze nicméně z obecné povinnosti zaměstnavatele zajistit zaměstnancům bezpečné a zdraví neohrožující prostředí a dále z povinnosti zaměstnavatele minimalizovat rizika pro život a zdraví zaměstnance všemi dostupnými opatřeními v rámci svých možností.

 Zdroj: Šíp, Kadlec, Paikrová s.r.o., advokátní kancelář