Vysokoškoláci plní kurzy, díky kterým si doplňují pedagogické vzdělání a stanou se tak kvalifikovanými učiteli. Zájem je tak obrovský, že školy musí programy, které ještě ani nezačaly, přidávat. Může za to krize na pracovním trhu, nebo vládní novela zákona o pedagogických pracovnících? Ať je tomu tak či onak, stačilo pár měsíců a kurzy, kde bylo zaplněno sotva pár desítek míst, jsou obsazené už týdny před jejich začátkem.

Senátoři vrátili novelu zákona o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Sb, která fakticky umožní, aby se kantorem stal na středních školách a na druhém stupni základních škol jakýkoli absolvent magisterského či inženýrského studia s podmínkou, že alespoň zahájí doplňující pedagogické studium, všeobecně známé jako pedagogické minimum. Na jeho dokončení má 3 roky. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů některých odborných předmětů. Senát chce upravit financování učitelů základních uměleckých škol a vyšších odborných škol.

Krize školám nahrává

„Za normální situace platí, že velká část absolventů pedagogických fakult do škol tradičně vůbec nenastoupí, protože dává přednost vyšším mzdám v soukromé sféře. Během krize tito lidé ale mnohem častěji opouštějí svá náhle nejistá místa ve firmách a míří za větší jistotou do státního školství. Stejná nervozita taky přidává na motivaci těm, kteří pedagogickou kvalifikaci nemají, ale o kariéře učitele někdy přemýšleli, protože během krize se praktické výhody učitelského povolání ukazují ještě víc,“ míní Sandra Ort Feyglová z organizace Výluka, která provozuje web ZačniUčit.cz

Lákavý je nejen jistější zaměstnanecký poměr se stále rostoucím platem, ale líbí se i volno o prázdninách nebo možnost částečné práce z domova při takzvané nepřímé pedagogické činnosti, která zahrnuje přípravu na hodinu, kontrolu žákovských prací a podobně.

Co se naučí inženýr

Dvojnásobek zájemců o doplnění pedagogického vzdělání oproti minulým letům zaznamenali i na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco v roce 2019 nastoupilo do kurzů 80 účastníků, loni už to bylo 120 a letos počítají se 160 místy.

„Zájem nás jako fakultu samozřejmě těší i vzhledem k náročnosti tohoto studia, které je srovnatelné s pregraduální přípravou,“ říká zdejší proděkan pro studijní záležitosti Pavel Neumeister. Podle něj je to i tím, že fakulta reagovala na připravovanou novelu zákona a v předstihu akreditované kurzy připravila. A nejen v Olomouci. Univerzitní kurz mohou zájemci navštěvovat například v Jeseníku.

Podle Sandry Ort Feyglové je právě dostupnost kurzů jedním z nejdůležitějších kritérií, podle kterých se zájemci o učitelství nad 30 let rozhodují. Dalším momentem je délka studia či cena kurzu.

Obecně stojí semestr kolem 7 tisíc. V Olomouci vyjde první rok studia na 11 380 Kč, druhý na 13 620 Kč. Studium na Mendelově univerzitě na 13 900 Kč.

Co účastníka, který vystudoval například historii na filozofické fakultě, čeká na pedagogickém kurzu? Naučí se „učit daný předmět“. Musí zvládnout psychologii vzdělávání, diagnostiku žáka, základy školského práva a samozřejmě praxi ve školách. „Po absolvování doplňujícího pedagogického studia může působit jako plně kvalifikovaný učitel všeobecně vzdělávacích předmětů, v tomto modelovém případě jako učitel dějepisu na ZŠ a SŠ,“ vysvětluje Pavel Neumeister z olomoucké univerzity.

Kvalifikovaným učitelem se tak může stát i absolvent strojírenské fakulty VUT s titulem inženýr, který se posléze stává učitelem odborných předmětů strojírenství na střední nebo vyšší odborné odborné škole.

Nemají diplom a chtějí učit

Do školství se ale mohou dostat i lidé, kteří vysokoškolský diplom nemají. Jsou to tolik žádaní mistři odborného výcviku. „Mezi zájemci o doplnění pedagogického vzdělání jsou i absolventi SOŠ či VOŠ s výučním listem pro určitou praktickou oblast,“ potvrzuje proděkan Pavel Neumeister.

Podle kombinace toho, jaký předmět na jakém stupni školství chce zájemce učit, a toho, co již vystudoval, se liší i možnosti jeho výběru. „Variant je opravdu spousta a není snadné se v nich vyznat. Zájemcům o učitelství se snažíme ukázat i další cesty, které pro některé z nich mohou být i vhodnější – jednou z nich může být překvapivě další bakalářské studium nebo pro učitelství v mateřské škole oborové pomaturitní studium,“ představuje Sandra Ort Feyglová z organizace Výluka.

Učitelský bakalář může být výhodnější třeba pro ty, kdo za studium nechtějí platit.

S novelou nesouhlasí Pedagogická komora

„Kvůli inkluzi výrazně vzrostly nároky na stávající učitele, nedokážu si představit, že by to zvládal člověk, který nemá žádné pedagogické vzdělání, naopak by bylo zapotřebí, aby ve třídách s žáky s těžšími diagnózami vyučoval speciální pedagog,“ komentuje novelu Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Změna je v rozporu s výsledky šetření České školní inspekce, která zjistila, že nekvalifikovaní učitelé vyučují méně kvalitně než kvalifikovaní a aprobovaná výuka je kvalitnější než neaprobovaná.

„V souvislosti s novelou se hovoří o tom, že přivede odborníky do škol, ale to je značně iluzorní, za stávajících podmínek se do školství žádní odborníci nepohrnou, nebo si to na chvíli vyzkouší a brzy odejdou,“ říká Radek Sárközi, „novela nijak neomezuje, že by například inženýr mohl vyučovat jen matematiku, může klidně učit češtinu a dějepis… skutečná odbornost spočívá v tom, že se student pět let cíleně připravoval na povolání učitele.“

Podle návrhu by nekvalifikovaný učitel musel do tří let absolvovat doplňující pedagogické studium, tzv. pedagogické minimum, jehož rozsah činí pouhých 250 hodin. Nově by toto studium neposkytovaly výhradně vysoké školy, jak je tomu dnes. Mohla by ho nabízet jakákoliv organizace, které k tomu ministerstvo školství udělí akreditaci.

„Dnes garantují kvalitu doplňujícího pedagogického studia pracoviště pedagogických fakult, nově by ho mohla nabízet jakákoliv komerční firma nebo nezisková organizace,“ upozorňuje Radek Sárközi.

V zákoně není ošetřeno, co se stane, když si pracovník školy nestihne do tří let pedagogické minimum doplnit. Může přestoupit na jinou školu a začne se mu počítat nové tříleté období?

Pokud by byla novela zákona o pedagogických pracovnících schválena, nebudou už pedagogické fakulty zapotřebí. Studenti si raději zvolí obory, které je zajímají a kde nebudou muset navíc studovat didaktiku, psychologii, pedagogiku a trávit čas na praxích ve školách. Protože i bez studia učitelství budou moci kdykoliv nastoupit jako učitelé do škol, jen si doplní pedagogické minimum.

zdroj: idnes.cz, pedagogicka-komora.cz